Svátek Nanebevstoupení Páně (Světlo Nanebevstoupení)
➕ Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, jednoho Boha, amen.
Rodino Boha Nejvyššího, děti smlouvy naší Paní, Svaté Panny Marie, přátelé spravedlivých, mučedníků a svatých andělů, jak se vám daří, ať už jste kdekoli? Jak se máte? Přejeme vám pokojný a zdravý svátek Světla Nanebevstoupení!!!

Tajemství Nanebevstoupení: Nebeské povýšení lidské přirozenosti
Nanebevstoupení je pečetí Kristova spasitelného díla. Náš Pán, zjevený v těle, oddělený smrtí, vítězný ve vzkříšení, se čtyřicátého dne vrátil do své dřívější slávy. Tato cesta otevřela nebeské dveře pro lidskou přirozenost.
1. Tajemství sestoupení a nanebevstoupení
Říká se, že „vystoupil“, protože nejprve „sestoupil“. Jeho sestoupení znamená spojení s tělem z Panny Marie, aniž by se zmenšila jeho božská přirozenost; jeho vystoupení znamená, že vzal toto oslavené tělo a usedl po pravici svého Otce. Toto nanebevstoupení Slova a těla povýšilo lidskou přirozenost.
2. Čtyřicetidenní pobyt (Proč?)
- Potvrzení vzkříšení: Aby učedníci mohli na vlastní oči vidět jeho fyzické vzkříšení a vydat o něm svědectví.
- Církevní řád: Byla to doba, kdy bylo předáno učení o kněžství a svátostech (křest / svaté přijímání).
- Zástupce za Adama: Tím, že Kristus zůstal na zemi čtyřicet dní, posvětil lidskou přirozenost a nahradil tak čtyřicet dní, které Adam nežil v ráji (podle církevní tradice).
- Zaslíbení Ducha svatého: Aby proměnil strach učedníků v odvahu.
3. Rozdíl oproti nanebevzetí Enocha a Eliáše
Enoch a Eliáš byli vzati jinou mocí (na ohnivém voze / vytržením) a do příbytku stvoření (Země živých – Behere Hiyawan). Kristus však vystoupil svou vlastní inherentní mocí, aniž by potřeboval něčí pomoc, na pravici svého Otce, vysoko nad veškeré stvoření.
4. Požehnání Olivové hory
Skutečnost, že náš Pán vystupoval na nebesa a přitom „jim žehnal“, ukazuje, že jeho požehnání je věčnou milostí, která zůstane na zemi. Oblak, který ho přijal, odhaluje jeho božskou slávu; nebyl to však prostředek, který by ho nesl.
Závěr
Nanebevstoupení je vyvrcholením spásy, kdy byla lidská přirozenost posazena po pravici Boží, Satan byl poražen a nebe a země byly usmířeny. Je to den, kdy nám náš Pán dal zaslíbení, že stejně jako vstoupil na nebesa, vrátí se ve svém majestátu.
„Arge besibhat wiste semayat, wenebere beyemane abuhu“ (Ve slávě vstoupil na nebesa a usedl po pravici svého Otce.)
Sláva Bohu.
